rod Šalomonové · další zajímavosti
Příběh Šalomonových
Šest generací dělníků a domkářů z jedné vesnice na Znojemsku, kterým se příjmení psalo několika způsoby.
Dům číslo 104 (asi 1808–1868)
Nejstarší Šalomon, kterého umíme doložit zápisem, je Mathias Salomon, domkář v Únanově u Znojma. V roce 1832, ve věku asi 23 let, se oženil s Mariannou, dcerou půlláníka Josefa Salomona. Dnešní rodinný strom měl u tohoto sňatku jiné datum a pro nevěstu křestní jméno jejího otce. Zápis z 14. února 1832 to opravuje: nevěsta se jmenovala Marianna Salomon, tedy stejně jako ženich. Jejich syn Mathias se narodil 22. února 1838 v domě číslo popisné 104 a stejné číslo domu má i jeho syn Karel – rodina tam žila nejméně dvě generace.
Starý Mathias zemřel 20. listopadu 1868 ve věku 60 let.
Jméno, které se psalo několika způsoby
V matrikách se příjmení píše Salomon, Salamon, Šalamoun i Šalomoun. U sňatku z roku 1832 je okrajová poznámka z roku 1914, která (čteno v plném zvětšení) na příkaz brněnské konzistoře a místodržitelství z listopadu 1914 opravuje psaní jména na „Salomon“, nikoli „Salamon“. Okolní svět se ve jménu nedohodl ani za sto let.
Domkář a půlláník (1838–?)
Mathias, narozený 1838, se 13. května 1862 v Únanově oženil s Františkou Zikovou (nar. 1841 na čp. 9, dcera půlláníka Franze Ziky). V roce 1865 byl ještě domkář na čp. 104, v zápisu z roku 1902 už je veden jako půlláník v Únanově. Jejich syn Karel se narodil 31. října 1865 na čp. 104, v domě svých rodičů a prarodičů.
Dělník Karel (1865–1940)
Karel Šalomon byl dělník. Dne 18. listopadu 1890 se v Únanově oženil s dvacetiletou Kateřinou Fellingerovou, dcerou domkáře Josefa Fellingera a Karoliny, rozené Pialek. Okrajová poznámka u Karlova křtu čte datum sňatku jinak než samotný zápis, ale rozdíl jsem zatím nevyřešil. Karel zemřel 5. června 1940 v Únanově.
Čtyři rody, jedna ves
Šalomonové nebyli jediní. V Únanově žili i Pavelkové, kteří tam dokládají předky už od roku 1774 (Matěj Pavelka a Johana Vyskočilová), a Tunkové. Jan Pavelka (1819–1897) byl starostou obce a dožil jako výměnkář na čp. 55. Jeho syn, také Jan Pavelka (1855–1923), se 4. září 1877 oženil v Olbramkostele s Marií Šárovou, dcerou tamního půlláníka Františka Šáry. Jejich dcera Marie Pavelková se 14. dubna 1902 provdala za železničního dělníka Františka Tunku. Zemřela 30. prosince 1912 ve 34 letech na tuberkulózu a vdovec se do tří měsíců, 1. dubna 1913, znovu oženil.
Podle rodinného stromu se jim 27. dubna 1902, tedy necelé dva týdny po svatbě, narodila dcera Marie Tunková. Tomu datu věřím jen s rezervou: zápis o křtu jsem zatím nehledal.
František a Marie (podle rodiny)
František Šalomoun (1894–1981) a Marie Tunková (1902–1986) jsou v rodokmenu podle rodiny, nikoli podle matriky. Jejich syn Zdeněk Šalomon se narodil 3. června 1931 v Únanově a zemřel 25. března 2005 ve Znojmě. Oženil se s Blaženou Sedlákovou, která se narodila 8. května 1932 v Citonicích; její rodiče, František (v zápisu Antonín) Sedlák ze Studence a Marie Velebová z Citonic, se vzali 24. června 1931.
Velký Rybník: Tomáškové a Hezinové (asi 1808–1865)
Druhá větev rodiny žila daleko od Znojemska, u Pelhřimova. Ve Velkém Rybníku bydlel v domě číslo 16 podruh Václav Tomášek s manželkou Kateřinou, rozenou z domu číslo 18 (příjmení čtu nejistě jako Kutcová). Václav zemřel před rokem 1837. Podle jednoho křtu z roku 1816 možná sloužil jako voják: u zápisu stojí poznámka „Ex Militari“, ale kolonka otce je prázdná a spojení s rodinou je jen pravděpodobné.
Jejich syn Jan Tomášek se 24. srpna 1836 oženil s Barborou Hezinovou, dcerou zemřelého Tomáše Hezina z čísla 12 a Kateřiny, rozené Hálové. Barboře bylo 26 let, Janovi podle zápisu 28 (věk čtu s rezervou). První dcera Anna se narodila 20. května 1837, tedy devět měsíců po svatbě. Následoval Jan (1839) a Vojtěch (1841). Všechny tři děti se rodily v domě číslo 16 a Jan s Barborou zůstali podruhy, to je lidé bez vlastní půdy, kteří bydleli v cizím.
Syn Jan byl čeledín. Dne 20. listopadu 1865 se v Mladém Bříští oženil s Kateřinou Horkou, nemanželskou dcerou Rosiny Horké z domu číslo 9. Jejich syn František Tomášek se narodil kolem roku 1874, byl tesař a dělník v Pavlově u Pelhřimova a 31. října 1899 se oženil s Františkou Hrubou, dcerou Josefa Hrubého a Petronily Bejdové. František zemřel 14. srpna 1914. Dcera Růžena se narodila tři dny po jeho smrti, 17. srpna 1914, a v roce 1938 se v Praze-Bubenči vdala za Prokopa Horta.
Matriční knihy farnosti Mladé Bříště jsou členěné po vsích a každá ves má vlastní řadu stran. Zápisy z Velkého Rybníka jsem proto zpočátku hledal v knihách jiné fary.
Dnes
Jejich syn Zdeněk Šalomon (nar. 1951 ve Znojmě) a Růžena Hortová (nar. 1954 ve Znojmě), dcera Prokopa Horta a Růženy Tomáškové, jsou rodiče Radka Šalomona (nar. 1982 ve Znojmě), pro kterého rodokmen vznikl. Hortovy, Tomáškovy, Nedvědovy a další rody mají svou stránku v části Rody.